Březejc 2021

Příklady dobré praxe všech služeb (pracoviště Březejc) za rok 2021

Denní stacionáře

Příběh uživatelky Anety (jméno bylo změněno)

Uživatelka nastoupila do denního stacionáře v září 2021 v souvislosti s nástupem do 1. třídy ZŠ Březejc. Děvčátko mimo střední mentální retardace má diagnostikovaný PAS. Mezi výrazné projevy patří špatná verbální komunikace, používá spíše jen intonaci než slova taková, vnímá pouze věci, které ji zaujmou, je výrazně sluchově hyposenzitivní, celkově je klidná bez afektů.
Maminka si přála, aby se Aneta naučila v DS umývat ruce po WC, oblékat a svlékat, ale nejzásadnější pro ni bylo naučit se pít tekutiny (dřívější psychický blok). Aneta má od raného dětství zaveden PEG, který by se mohl odstranit, potom, co by se Aneta naučila přijímat tekutiny. Okolí PEGu je přitom citlivé a manipulace je někdy pro uživatelku bolestivá. Při vstupu Aneta jedla sama mixovanou stravu, ale tekutiny odmítala, a to v jakékoliv formě. Proto jsme se primárně zaměřili na nácvik pití tekutin.

Postup:

  1. konzultace s logopedií (zjištěno svalové oslabení žvýkacích svalů, podávání tekutin krátkým brčkem, dlouhým by tekutiny nenatáhla, činnost by ji odrazovala)
  2. využití sluchové hyposenzitivity (při jídle říkanky, písničky, každý druhý verš podání čaje z hrníčku brčkem)
  3. mluvení přehnaně melodickým hlasem, zvýšení celkového vnímání (není možné pracovat, pokud mě uživatel nevnímá)
  4. podávání tekutin formou hry (jízda na třikolce, čepování benzínu)
  5. používání nádobí s dětským motivem, barevná brčka, zakoupeny barevné jídelní židličky (Aneta ví, která je její židlička, na oběd se těší)
  6. využití rituálů (jasný harmonogram programu v DS- struktura)

V současné době, umí uživatelka pít z hrníčku krátkým brčkem, pití se jí musí ale připomínat. Zároveň posílením mluvidel a využitím její hyposenzitivity došlo k výraznému posunu ve verbálním projevu uživatelky.

Odlehčovací služba

Příběh uživatelky Alice (jméno bylo změneno)

Slečna Alice přišla do našich služeb jako první uživatelka, která se mohla pochlubit maturitním vysvědčením. Maturitu se jí k údivu rodiny podařilo udělat na střední škole v Brně. Po ukončení studia však zůstala sedět u mobilu ve svém pokoji. O hledání práce se vzhledem k jejímu postižení a problémům s komunikací ona ani rodiče nepokusili. A nevěděli co dál. Až matka při brouzdání na internetu narazila na stránky našich služeb. A pak už to šlo rychle. Alice se stala uživatelkou rovnou dvou ambulantních služeb. Najednou měla kolem sebe lidi svého věku, měla potřebu komunikace. V dílnách dostala možnost seberealizace. Nějaký čas trvalo, než pochopila, že jsou pracovní činnosti, které by ji mohly bavit, ale stalo se. Naučila se háčkovat, svoji trpělivost využívá při práci s vlnou, naučila se pít kafe a ovládat kávovar. V denním stacionáři se zapojila do několika skupinových aktivit. Díky nim se pomalu začala
„rozmlouvat“, učila se, co je osobní zóna, že každý nestojí o její pomoc a nechce dělat to, co ona. Nebylo to hned, ale pravidla pochopila a odměnou pro ni bylo postupné získávání přátelských vazeb. Dnes už půl roku využívá i pobytovou odlehčovací službu a zvolila si smělé cíle, aby co nejvíc domácích prací zvládla samostatně a potřebovala v životě co nejméně podpory. Začala se hýbat – se skupinou uživatelů navštěvuje posilovnu ve městě, chodí samostatně na nákupy do blízké obce. Zhubla, je většinou dobře naladěna. Mezi uživateli má blízké přátele. V dílnách pracuje s chutí, není potřeba ji do práce nutit. A naučila pít kafe i uživatele s autismem.

Sociálně terapeutické dílny

Příběh Radka (jméno bylo změněno)

Radkovi je 30 let a dílny navštěvuje již čtvrtým rokem. Je po mozkové obrně. Pravou část těla má ochrnutou včetně ruky, kterou při práci nepoužívá. Zpočátku se sám velmi hledal v nabídce činností jednotlivých dílen. Nijak se však pracovně neprojevoval a komunikace také vázla. Postupem času se ale začal více rozvíjet jak v samostatnosti tak i schopnosti říci vlastní názor. Což dříve nedokázal. Pomalu se začleňoval, našel si nové kamarády a přítelkyni. Poslední rok pracuje v keramické dílně, do které nikdy předtím nechtěl. Jednou to ale zkusil a zcela se v této
činnosti našel. Dokáže s menší dopomocí postavit krásné výrobky i navzdory svému hendikepu. O práci přemýšlí, volí různé postupy, stanovuje si vyšší cíle. Nebojí se výzev a svým
odhodláním se pustí i do velkých zakázek. Za tu dobu, co navštěvuje dílny, se z něj stal sebevědomý mladík, který už nesedí zakřiknutý v koutě. Našel tu spoustu kamarádů, na které se vždy velmi těší. Dokáže si jít za svým a z výsledků má obrovskou radost. Pro nás pracovníky je to velká motivace v tom, co děláme a víme, že vše má svůj smysl.

Týdenní stacionáře

Příběh uživatele Luboše (jméno bylo změněno)

V roce 2019 byl přijat uživatel Luboš, mladý muž s poruchou autistického spektra, který má nyní 33 let, nejprve do denního stacionáře a odlehčovací služby Březejc. Tento uživatel
přicházel z rodiny, kde bylo nezdravé sociální prostředí a Luboš měl naučené nezdravé vzorce chování, což se u něj projevovalo agresivitou vůči rodičům a v začátku pobytu na
Březejci i agresivitou vůči personálu. Nepravidelná docházka, nenastavené hranice a nezvládnutá pravidla sociálně přijatelného chování u Luboše vedly k ustrašenému a nejistému chování a k afektům. V průběhu roku 2020 byl pokrok patrný, ale pomalý. V roce 2021 byl přijat Lukáš do Druhého domova na Březejci. Jeho pobyt v TS začal být pravidelný a od všech zaměstnanců dostával jasnou zpětnou vazbu ohledně hranic a pravidel chování. Luboš udělal velký pokrok v osvojení si zdravějších sociálních návyků, ve schopnosti respektovat pravidla a v
rozvoji trpělivosti. Hodně se zklidnil, začal vnímat své potřeby a začal se přirozeně zapojovat do společných aktivit, dokonce vyhledává i taneční aktivity, ačkoli mu vadí větší hluk. Luboš má rád sportovní soutěže, kde se mu daří vyniknout. Má smysl pro humor, komunikuje sice nezřetelně, ale aktivně reaguje na ostatní uživatele, mezi které se začlenil a díky kterým se naučil odpozorovat jiný způsob chování. Je rád v přítomnosti ostatních. Pokud je unavený a přetížený, odejde na svůj pokoj. V domácím prostředí má dle rodičů stále problémové chování, v TS je však díky nastaveným hranicím a nápodobě vrstevníků bez afektů a bez problémového chování.