Brno 2023

Příklady dobré praxe všech služeb (pracoviště Brno) za rok 2023

Denní stacionář

Příběh Vojty (jméno bylo změněno)

Vojta nastoupil do DS v polovině října 2021. Předtím chodil asi rok na jiné pracoviště DS a po vypuknutí pandemie covid-19 zůstal doma a zpět se již nevrátil. Po otevření nového pracoviště denního stacionáře v září 2021 byli osloveni rodiče Vojty, zda by měl zájem tento nový stacionář navštěvovat. Na DS jej začala vozit maminka dle smlouvy od úterý do pátku. Vojta se po budově pohybuje velmi pomalu, za pomocí kompenzačních pomůcek – berle. Pro pohyb venku má mechanický invalidní vozík. Vojta se po nástupu na stacionář choval zdrženlivě a nesměle. S ostatními uživateli nekomunikoval a ani neprojevoval snahu se zapojit do nabízených aktivit. Vojta byl ve věcech rozvoje vlastní samostatnosti více lhostejný a očekával plnou podporu od zaměstnanců. Byl zvyklý na veškerou pomoc od maminky a jeho návyky ohledně používání toalety, samostatnost při oblékání, jízdě na invalidním vozíku, nebo stolování bylo pro něj hodně náročné. Po čase jsme začali s Vojtěchem na toto téma hovořit a snažili jsme ho více motivovat v rozvoji, co nejmenší závislosti na druhých a větší samostatnosti.

Zpočátku jsme se zaměřili na používání WC – co zvládne on sám a co s pomocí. Pozorováním jsme zjistili nedostatky, co se týče hygieny, jako je správný posed na WC, spláchnutí, umytí rukou bez namočení rukávů, správně si upravit oděv a zkontrolovat, zda po odchodu zůstane WC čisté. Sám si o potřebu jít na WC neřekl.

U stravování jsme motivovali uživatele k používání příboru, jedl pouze lžící a také jsme jej upozorňovali na omezení zvukových projevů, zvláště v jídelně. Důležité je Vojtěcha pochválit a motivovat. Bylo toho hodně co zlepšovat, např. problém samostatného používání mechanického vozíku při jízdě, samostatné oblékání, obouvání, uklízení po sobě na DS a další. Po roce docházení do DS se změnila v rodině situace, tatínek převzal veškerou péči za jeho maminku, která se momentálně ze zdravotních důvodů nemůže o chlapce tolik starat. Vojta nyní dochází do DS pravidelně v nasmlouvané dny. Vojta díky motivaci a podpoře v samostatnosti začal být zodpovědný, snaží se o větší samostatnost a chce na sobě dál pracovat. WC zanechává čisté, pokud má problém, řekne si. V jídelně se naučil správně držet a používat příbor, sám si nalije pití, po jídle uklidí a utře stůl. Po rovině jezdí sám a snaží se dodržovat směr jízdy. Komunikace s uživateli je nyní bezproblémová, je veselý, nekonfliktní, zapojuje se do všech nabízených tvůrčích aktivit a dokáže sám vymyslet program odpoledních her i pro jiné uživatele. Dříve jen seděl a čekal, co se bude dít, co se mu předloží. Na uživateli jsou vidět značné pokroky. Díky tomu, že si spoustu věcí dokáže udělat sám, tak je více sebevědomý, veselejší a spokojenější.

Domovy pro osoby se ZP

Příběh Olgy (jméno bylo změněno)

Práce s uživateli v DOZP se i nadále soustředí na dlouhodobější cíle a práci s uživatelem v delším časovém horizontu přesahujícím 1 rok. Opět bylo možné zaznamenat dílčí úspěchy během každého měsíce nebo úspěšné zakončení dlouholeté spolupráce. Jedním z příkladů takové spolupráce je příběh uživatelky Olgy, která přišla do DOZP jako šestnáctiletá dívka. Vzhledem ke svému postižení vyžadovala individuální přístup a pravidelnou ošetřovatelskou péči. Postupem času se však podařilo rozvinout její kompetence, a to i za pomoci dlouholetého studia. Míra její soběstačnosti a sociálních kompetencí časem dosáhla takové úrovně, že byla schopna využít komunitní sociální služby, kterou zajišťuje organizace Domov pro mne.

Chráněné bydlení

Příběh Petra (jméno bylo změněno)

Petr byl uživatelem Centra Kociánky od svých dětských let, navštěvoval zde základní školu a poté i střední školu. Nejprve pobýval na službě domovy pro osoby se ZP a jelikož se chtěl posunout dále, na podzim roku 2021 nastoupil na chráněné bydlení. Petr v tu dobu byl poměrně samostatný a jeho cílem bylo najít si zaměstnání, bydlet sám, umět hospodařit s penězi a zvládat domácnost. Petr věděl, že nejdůležitější pro něj je si najít práci, proto hned po nástupu navázal spolupráci s organizací pro podporované zaměstnávání. Začal rozesílat životopisy po firmách, chodit na pohovory a zanedlouho nám oznámil, že se mu povedlo najít zaměstnání na 4 hodiny denně v obchodním domě. Jakmile mu skončila zkušební doba, neváhal a podal si žádost o městský byt. A v tom mezičase neustále na sobě pracoval – učil se vařit, uklízet, hospodařit s penězi. Také mu přišla vhod nabídka o navýšení úvazku na 6 hodin denně, byl rád, že si může více našetřit. Zhruba za dva roky Petrovi město přidělilo garsonku. Byl nesmírně rád a těšil se na další životní etapu. Sám si zajistil vybavení bytu i veškerou administrativu spojenou s jeho užíváním. Přestěhoval se sám s pomocí svých kamarádů a kolegů. Petr je spokojený a čas od času nás navštíví. Máme z něho radost, jak se posunul a stále na sobě pracuje. Přejeme mu hodně úspěchů.

Odlehčovací služba

Příběh Laury (jméno bylo změněno)

Jednou z uživatelek služby je mladá dívka Laura. První zkušební pobyt byl naplánován na jednu noc a dva dny, aby měla prostor se seznámit s novým prostředím i lidmi kolem sebe. Během tohoto prvního zkušebního pobytu se pracovníci snažili dívku co nejvíce poznat a přizpůsobit službu jejím potřebám a zvyklostem. Postupně, při dalších pobytech, se zvyšovala délka využití služby, až dosáhla 11 dní, což naznačuje, že si uživatelka v novém prostředí zvykla a i při delším pobytu bylo možné pozorovat, že se cítí komfortně. Pro rodinu Laury tato služba představuje možnost odpočinku, zejména pro rodiče, kteří se doma starají o dceru s vysokou mírou podpory. Když je dcera na odlehčovací službě, mohou odjet na dovolenou a načerpat nové síly. Tato podpora zlepšuje kvalitu života celé rodiny. Laura komunikuje převážně neverbálně pomocí posunků a také piktogramů. Personál odlehčovací služby je schopen efektivně využívat tuto alternativní formu komunikace. Postupná adaptace na pracovníky a prostředí odlehčovací služby svědčí o citlivém přístupu personálu k individuálním potřebám uživatelky. Aktivity poskytované v rámci odlehčovací služby jsou uzpůsobeny potřebám Laury, ať už se jedná o procházky, společenské hry nebo jiné formy volnočasových aktivit. Tímto způsobem je zajištěno, že má možnost zapojit se do činností, které odpovídají jejím zájmům a potřebám.

Sociálně terapeutické dílny

Příběh Michaela (jméno bylo změněno)

Michael žije s rodiči v Brně. Po ukončení střední školy se chtěl dále učit novým dovednostem, poznat příjemné lidi a stát se součástí pracovního kolektivu. Jelikož si nevěřil, že by zvládl pracovat v chráněném pracovním místě, začal se prvně zajímat o sociálně terapeutické dílny. Při prohlídce STD byl nadšený, proto neváhal a v červenci 2022 nastoupil do farmářské dílny. Práce Michaela velice bavila, bohužel byla fyzicky náročnější, než si myslel. Bojoval s roztržitostí, nervozitou, stresem z nového prostředí, byl plachý a nedůvěřivý. Přesto všechno dokázal projevit nesmírnou míru odhodlanosti a ctižádostivosti. A přes počáteční obtíže se rychle přenesl a začal na sobě intenzivně pracovat. Brzy se seznámil s chodem farmářské dílny, pracovní náplní, prostředím CK i se svými spolupracovníky v nichž našel nové kamarády. Postupem času se velmi zklidnil a přestal být roztěkaný. Začal se souvisleji vyjadřovat, naučil se komunikovat s kolegy a adekvátně se projevovat v kolektivu. Za dobu svého působení v dílně se zlepšila i jeho fyzická kondice, nyní mu nedělá problém unést kbelík vody či vyvést plná kolečka na nájezdovou rampu. Michael začíná zvládat stále obtížnější činnosti a nyní jsou mu dokonce svěřovány i ty nejzodpovědnější úkoly. Díky práci v STD se dostal do kondice a navíc říká, že práce venku podporuje dobrou náladu. Stále se posouvá vpřed, vytyčuje si nové a nové cíle. Během roku a půl se doslova proměnil před očima. Z mladého nejistého chlapce se stal spolehlivý a zodpovědný muž. Přejeme mu, aby se i jeho další sny splnily. Věříme, že se svým nasazením dokáže vše, na co pomyslí.

Týdenní stacionáře

Příběh Davida (jméno bylo změněno)

David nastoupil do služby TS v září 2016 a začal studovat na SŠ F. D. Roosevelta obchodní školu, ze které po roce přestoupil na maturitní obor obchodní akademie. V průběhu studia začal projevovat zájem o své osamostatnění, o možnostech samostatného bydlení a pro něj vhodného zaměstnání. S podporou svého klíčového pracovníka se učil připravovat jednoduchá jídla, udržovat pořádek ve svém pokoji a osobních věcech, prát a věšet prádlo. Na začátku roku 2023 si požádal o službu chráněné bydlení, do které na podzim přestoupil. Do budoucna má v plánu požádat si o městský byt. Od svého klíčového pracovníka získal informace o možnosti využití služby podporovaného zaměstnávání. Ještě před nástupem do služby CHB byl tak v kontaktu s neziskovou organizací Rytmus, která mu pomohla s vyhledáním vhodného pracovního místa.