Brno 2021

Příklady dobré praxe všech služeb (pracoviště Brno) za rok 2021

Denní stacionář

Příběh Jany (jméno bylo změněno)

Jana je 28letá slečna s poruchou autistického spektra, která navštěvuje DS
Duha. Dochází k nám tři dny v týdnu a zpočátku potřebovala individuální
přístup a místnost, kde by se cítila bezpečně a kam se mohla kdykoli vrátit,
pokud cítila, že ji nějaká situace nevyhovuje nebo ji z nějakého důvodu vnímala
jako nepříjemnou.
Protože verbálně nekomunikuje a potřebuje podporu piktogramů a
strukturovaný prostor, který je pro ni známý, uklidňující a přehledný, zpočátku
pro ni byla adaptace na nové prostředí těžká, ačkoli jsme se ji tuto cestu snažili
co nejvíce usnadnit. Využívali jsme přitom jejích oblíbených činností, jako je
hudba, zpívání písniček, tekoucí vodu a procházky. Jana také nemá ráda hluk a
různé nepříjemné zvuky. Vadí jí hluk motorové pily, sekačky na trávu, sanitky,
bubny, nebo například houkání sirén.
Její adaptace na nové prostředí se dá dobře ukázat na vycházkách, které patří
mezi její oblíbené činnosti. Když jsme šli na vycházku, potřebovala podporu
asistenta a zvykala si na stejnou bezpečnou trasu, kterou jsme se postupně
během měsíců snažili prodlužovat. Začínali jsme obchůzkou budovy DEF, po
několika týdnech jsme prodloužili vycházku kolem bazénu a budovy C, po
několika měsících už si Jana troufla po cestičce k budově B a k rybníčku. Nyní jí
nedělá problém prozkoumávat různá zákoutí našeho areálu, takže už chodíme i
do zahrady, přes sad nebo kolem hipoterapie. Jana, pokud cítí jistotu známého,
je jinak velmi zvídavá a sama vede asistenta směrem, kam by se chtěla podívat.
Na vycházkách na ni čekalo také spoustu nástrah v podobě nepříjemných zvuků
– hodina hudební výchovy ve škole s bubnováním, které se linulo otevřeným
oknem, houkání vlaku za zdí, kudy vede trať, křik dětí hrajících si na hřišti nebo
zvuk křovinořezů, traktoru a sekaček na trávu, které se ozývají při údržbě našeho
areálu velmi často. V takových chvílích nám zpočátku pomohla vstřícnost
pracovníků, kteří po domluvě přerušili činnost a počkali než přejdeme,
postupně si Jana vytvořila vlastní adaptační mechanismus – pokud se blížíme ke
zdroji hluku, zakryje si uši a zrychlí krok, ale jinak tyto situace zvládá mnohem
klidněji než dříve.
Toto byla jen malá ukázka toho, že postupně, díky spolupráci, s individuálním
přístupem a velkou dávkou trpělivosti lze po malých krůčcích zvládnout i velké
výzvy. Jana si postupně zvykla, je tu spokojená a sama se čím dál víc zapojuje do
činností na denním stacionáři.

Domovy pro osoby se ZP

Příběh uživatele Ludvíka (jméno bylo změněno)

Práce s uživateli v DOZP je nastavena na dlouhodobější cíle a práci s
uživatelem v dlouhodobějším horizontu, než jeden jediný rok. Přesto
můžeme vidět dílčí úspěchy v každém roce i měsíci nebo úspěšné
dovršení dlouholeté práce a uzavření určité společné cesty.
Jedním z příkladů takové práce je příběh uživatele Ludvíka, který přišel
do DOZP jako osmiletý chlapec s nařízenou ústavní výchovou. Byl
naprosto nesamostatný jak v péči o svoji osobu, tak ve všech sociálních
aspektech. Vyžadoval velmi individuální a trpělivý přístup. V průběhu
let se dařilo stále ho posouvat a zvyšovat jeho kompetence, vystudoval
učební obor, naučil se pečovat o svůj zevnějšek, postarat se o své
osobní věci, pečovat o domácnost, prát, nakupovat, orientovat se po
Brně, využívat veřejné služby. Pomocí pravidelné a intenzivní
rehabilitace a ergoterapie se podařilo zlepšit i jeho fyzický handicap. V
posledním roce pobytu v DOZP se zvýšila i jeho schopnost vyřizovat si
věci na úřadě, jeho finanční gramotnost, s pomocí pracovníka si založil
účet v bance a naučil se s ním pracovat. Našel si sám brigádu.
Z výbušného a impulzivního chlapce se stal samostatný mladý muž,
který se naučil fungovat pouze s malou podporou a pomocí. V loňském
roce si podal žádost do chráněného bydlení na Kociánce, kam byl
přijat.

Chráněné bydlení

Příběh uživatele Aleše, 36 let (jméno bylo změněno)

Do chráněného bydlení přišel Aleš z nevyhovujících podmínek, kde se
pokoušel o soběstačnost. Jeho pracovní a hygienické návyky nebyly
prakticky žádné. Začátky byly pomalé, ale vytrvalost a nadšení z malých
krůčků bylo pro Aleše jistou nadějí. Velká výhoda byla, že si
uvědomoval určité překážky, které mu brání v hledání kamarádů a
práce. V jeho snaze o začlenění do společnosti jsme spolupracovali i s
externím subjektem v podporovaném zaměstnávání a jeho
opatrovníkem.
Dnes pracuje jako pomocná síla v kuchyni ve velké nadnárodní
společnosti. Má přítelkyni a bez menších zaváhání vše zvládá
samostatně.

Odlehčovací služba

Příběh uživatelky Šárky (jméno bylo změněno)

Odlehčovací službu poskytujeme také uživatelům s poruchou
autistického spektra. Postupně se učíme s těmito uživateli pracovat
a oni si zvykají na personál a chod služby.
Za velký úspěch považujeme postupné zvládnutí péče a náročných
situací u uživatelky Šárky s vysokou mírou podpory vzhledem k
jejímu chování. Při poskytování služby jsme začínali s termínem
pouze na jednu noc. I přesto docházelo ke konfliktním situacím, kdy
v některých případech musela pracovnice volat rodičům, aby si pro
Šárku přijeli. Postupně se nám dařilo ve spolupráci s rodinou těmto
situacím předcházet. Pokud nastaly, personál, který časem sbíral
cenné pracovní zkušenosti v práci s uživateli s poruchou autistického
spektra, profesionálně s individuálním přístupem zvládl danou
situaci vyřešit.
A to také díky absolvovanému vzdělávání zaměřenému na práci s
uživateli s PAS. Nemuselo se tak přistoupit k předčasnému
ukončování termínů odlehčovací služby. Nyní je tato uživatelka
schopna zvládnout i dva týdenní termíny v měsíci a na pobyt se těší.

Sociálně terapeutické dílny

Příběh Lukáše, 39 let (jméno bylo změněno)

Jeho špatné zvyky v pracovních činnostech a nezvládání péče
o vlastní osobu byly příčinou v neúspěchu při hledání
zaměstnání.
Lukáš v roce 2020 začal využívat službu Sociálně terapeutické
dílny v Centru Kociánka, kde začal pracovat ve farmářské dílně.
V té době již bydlel na Chráněném bydlení v Centru Kociánka.
Jeho hlavním cílem bylo začít pracovat na chráněném nebo
otevřeném trhu práce a našetřit si na velkou televizi.
V jeho velkém snu jsme ho začali podporovat ve spolupráci se
zaměstnanci Chráněného bydlení.
Po zaučení ve farmářské dílně byl stále neobratný v některých
pracovních činnostech a nedokázal se začlenit do skupiny. Po
čase jsme společně s Lukášem zhodnotili posun v dílně a
nabídli mu možnost využívat i jiné pracovní dílny pro nácvik
více pracovních zkušeností. Lukáš si vybral zahradní dílnu,
která mu pracovní náplní byla nejvíce blízká. Zpočátku byly
bariéry v začlenění i v této dílně, ale postupem času se začal
více otevírat a důvěřovat ostatním uživatelům. Netrvalo dlouho
a jeho pracovní nasazení bylo natolik dobré, že jsme začali
vyhledávat pracovní příležitosti ve spolupráci s externím
subjektem v podporovaném zaměstnávání.
Lukáše jsme vybrali z důvodu velkého posunu v pracovním i
osobním životě.
Díky jeho vůli a intenzivní práci mezi službami dnes Lukáš
pracuje v chráněné dílně. Po půl roce dostal i přidáno a v jeho
bytě na Chráněném bydlení v Centru Kociánka na zdi visí velká
televize

Týdenní stacionáře

Příběh Michala (jméno bylo změněno)

Michal byl uživatelem služeb Centra Kociánky od svých
dětských let, navštěvoval zde základní školu a poté i SŠ.
Během pobytu ve službě Domovy pro osoby se ZP se dostal
do pěstounské péče. Ve věku 15 let přešel z DOZP na týdenní
stacionář a zde postupně projevil přání osamostatnit se od
pěstounů i od Kociánky, přál si najít bydlení, práci a
partnerský vztah. S klíčovým pracovníkem probíhal nácvik
vedení domácnosti a finančního rozpočtu, Michal se při
tomto nácviku projevoval jako schopný a zodpovědný, věděl,
jak s financemi zacházet a jak se o svou domácnost postarat.
Měl v plánu požádat si v Brně o byt, ale přišla nabídka z MČ
Královo Pole, která dala k dispozici uživatelům Kociánky
volné byty. Michal byl informován o této nabídce sociálním
pracovníkem a dostal kontakt na zodpovědnou osobu, kterou
oslovil již sám. Samostatně si zajistil vybavení bytu i veškerou
administrativu spojenou s jeho užíváním. Stěhování zvládl
rovněž sám s pomocí svých kamarádů. Na podzim roku 2021
ukončil pobyt v Centru Kociánka a bydlí ve svém bytě na ulici
Rybníček v Brně.