Březejc 2023

Příklady dobré praxe všech služeb (pracoviště Březejc) za rok 2023

Denní stacionáře

Příběh Patrika (jméno bylo změněno)

Patrik je chlapec ve věku deseti let. Jeho cesta není snadná, protože se narodil s mentálním postižením a občasnými projevy agresivity. Jeho rodiče se snažili najít pro svého syna sociální službu, kde by mohl najít podporu a rozvoj. Rozhodli se pro denní stacionář v Březejci. Díky péči a trpělivosti pracovníků v denním stacionáři se u Patrika postupně zlepšilo jeho chování. Projevy agrese jsou méně časté. Ve stacionáři měl Patrik možnost účastnit se různých aktivit. Obzvláště si oblíbil čas strávený venku, kde mohl prozkoumávat přírodu a jezdit na kole. Jeho oblíbeným místem se stala relaxační místnost. Dokázal být i dva dny v odlehčovací službě bez přímé péče rodičů. To svědčí o jeho schopnosti adaptovat se na nové situace s pomocí podpory a správného prostředí, kterým se stalo pracoviště Březejc.

Chráněné bydlení

Příběh Pavly (jméno bylo změněno)

Uživatelka Pavla projevila zájem se naučit nové dovednosti. Měla motivaci a zájem o zlepšení svých domácích dovedností. Přála si dosáhnout větší samostatnosti a schopnosti pečovat o svůj nový domov a své osobní věci. Jako hlavní dovednost, v které si přála nejvíce dosáhnout samostatnosti, bylo praní osobních věcí. Praní prádla patří mezi základní domácí úkoly. Pavla pracovala postupnými kroky a zaměřila se na dosažení čistého, voňavého a dobře udržovaného prádla. Kdy je zapotřebí prát, třídit prádlo, správný prací prostředek, volba pracího programu, teplota vody. Pravidelná údržba pračky, jako je čištění filtrů a hadic, také přispívá k dlouhodobému zachování její výkonnosti. Pavla úspěšně zvládla část procesu praní prádla. Poskytnutí další podpory jí může pomoci dosáhnout plné samostatnosti v této dovednosti a získání větší sebejistoty úspěšně zvládla část procesu praní prádla. Poskytnutí další podpory jí může pomoci dosáhnout plné samostatnosti v této dovednosti a získání větší sebejistoty

Odlehčovací služba

Příběh Filipa (jméno bylo změněno)

Tentokrát se s Vámi podělíme o příběh Filipa. Filip je 11letý chlapec s poruchou autistického spektra a mentální retardací. Vyrůstá jako jedináček skvělých rodičů, kteří se zajímají o trendy ve výchově dětí s PAS a vzorově spolupracují se školou a jinými institucemi tak, aby Filip prospíval co nejlépe. Tvoří komunikační pomůcky, dodržují danou strukturu a v přístupu k chlapci jsou laskaví, ale pevní. S příchodem Filipa do puberty bylo rodičům doporučeno, aby začali pracovat na jeho osamostatnění. Hledat možnosti, kde by mohl být mimo domov sám bez jejich péče. Rodiče se sami potýkají s chronickým onemocněním a budou potřebovat do budoucna i čas na odpočinek. I proto se doporučením řídili a zažádali o přijetí chlapce do naší odlehčovací služby. Filip přijel na první pobyt vybaven strukturou týdne, s přesnými instrukcemi ohledně jídelníčku a svým plyšákem a hračkami, které jsou jeho průvodci i doma. Nejprve absolvoval pobyt na jednu noc. V adaptačním obdobím si musel „osahat“ prostory služby, takže se např. sprchoval v oblečení, zkoušel, zda na křeslech a sedací soupravě v obýváku služby lze provozovat parkour atd. Personál trpělivě Filipa vedl, seznamoval ho s pravidly služby a hledal aktivity, které by byly v souladu s běžným fungováním a na chlapce měly pozitivní účinek, např. skákací míč, boxovací pytel v tělocvičně atd. Filip se nyní už o něco víc vyzná v tom, co je a není v pořádku a zvládne pobyt na noci dvě. K velké radosti rodičů, kteří jsou doslova šťastni, že syn je spokojen někde i bez nich a mohou tak čas bez něj strávit odpočinkem bez výčitek.

Sociálně terapeutické dílny

Příběh Ctirada (jméno bylo změněno)

Ctirad na Březejci dříve navštěvoval odlehčovací službu. Velmi si přál zkusit pracovat v dílnách. Hledali jsme společně práci, u které by mohl chvíli setrvat a těšila ho. Bohužel nemluví a vyjadřuje se pouze kýváním. Na všem chce pracovat samostatně, nestojí o pomoc pracovníka. Velmi těžké bylo rozhodnout se, která činnost pro něj bude ta nejvhodnější, aby u ní chvíli setrval. Zalíbilo se mu tkaní na stavu. Vše se učil od samého začátku – od navlékání osnovy až po samotné ukončení výrobku. Při práci byl vždy velmi rychlý a nejraději si pracoval po svém. Bylo velmi náročné mu vysvětlit, kdy má počkat, pracovat pomaleji, být pečlivější. Významnou roli zde sehrál pracovník, který stálým opakováním a velkou mírou trpělivosti a empatie dokázal pro mnohé už nemožné. Trpělivost růže přináší, jak se říká. V tomto případě to platilo dvojnásob. Ctirad dnes perfektně zvládne veškerou činnost spojenou s tkaním sám a má z toho velkou radost.

Týdenní stacionáře

Příběh Dominika (jméno bylo změněno)

Dominik nastoupil do týdenního stacionáře v září, kdy zároveň nastoupil do praktické školy. Byla to pro něj velká změna. Musel se naučit fungovat ve škole, odpoledne byl ve stacionáři. Vzhledem k tomu, že sám nemluví, používá piktogramy. Bydlí sám v jednolůžkovém pokoji. Velký problém byl např. běžný hluk v jídelně. Individuálním přístupem, kdy nejdříve jedl mimo prostor jídelny, byl postupně začleněn do jídelny, kde má své místo, o kterém ví. Je to stůl, kde má svoji fotku, dívá se do prázdné stěny, soustředí se tak na jídlo. Víme o hluku, který mu dělá problém, proto se snažíme o pobyt v jídelně v době, kdy zde není moc uživatelů. Vzhledem k nepřiměřenému hubnutí byl pod dohledem nutriční terapeutky, váha se vrátila do normy. Má rád pobyt venku. Ven ale vůbec nechtěl chodit. Malými kroky a individuálním přístupem zvládne bez problémů delší procházku v okolí. Jsme rádi i za přístup maminky, se kterou jsme komunikovali, abychom nastavili péči a přístup co nejlépe.